V ROCE 2023 ZBYTEK NAŠÍ OSADY
* 2015 *
Rok 2015 nezačal pro mne dobře. Hned od ledna jsem začala marodit. Z chřipky se vyklubala bronchitida, která se táhla a vyústila v zápal plic. Po vystřídání třech druhů ATB nakonec pomalounku ustoupila. To trvalo až do začátku března. Zůstal mi stín na plicích a dodnes chodím na plicní na KO. Rýmy a kašle jsem se však nezbavila dodnes... Pak rok pokračoval rychlým jarem a velmi horkým a suchým létem, které jsme převážně trávili na chalupě, kde bylo snesitelněji. Zanedbali jsme těmi kalifornskými horky i potlachy, kam jsme se neodvažovali zajet, aby jsme neměli zdr. potíže. Potlach květnový TO Vlčí doupě se nekonal i když měli slavit 50. výročí osady. Žena šerifa Pavla byla vážně nemocná a koncem roku podlehla... I nás šerif Tony Off se toulal po nemocnicích a den před svými 72. narozeninami také odešel k věčnému ohni. Ani nevychutnal po přestěhování nový pěkný byt, kde zůstala jeho žena Růženka sama... My se účastnili na podzim v září potlachu TO Rio a ten byl dost deštivý. Pak na TO KSŘ jela Hela s Houmrem, ale tam také tradičně prší, takže ani tam dlouho nepobyli. Do konce roku jsme se pak ještě rozloučili s dalšími kamarády. Kromě Veverky z Vlčího doupěte, Tonyho z TO Oregon Most, odešel Marchall z Ligy samotářů, kamarád Gusta Čapek, Eva-Šapgetla z TO Šíny, Vošouch z Tosto a v závěru Aleš z TO San Pedro z Jizerek. Velmi smutný a tíživý konec roku...
Rok *2018*
Zvykáme si v novém bytě, ale nějak nám to stále nejde. Neustále něco hledám... Prostě tu nejsme ještě "doma". Honza po operaci oka vidí dobře, jen malý zádrhel...ztratil v nemocnici zlatý řetízek s přívěskem svého znamení. Tak v lednu na narozky dostal náhradu od Jitky. Stříbrný řetízek se znamením kozoroha z bílého zlata a Jitka nás pozvala na oslavu tátovo narozenin opět do restaurace NORTH, tak jako loni. Bohužel v červnu nás opustil náš kocourek Jurášek ve věku 14 let. Selhání ledvin... Stále mi schází a prohlížením fotek s ním se mi tlačí slzy do oči. I když mi Petr Dragoun hned v červnu sehnal "náhradu" malého černobílého kocourka Mikeše. Je to divoch a Lucinka ho dlouho nechtěla přijmout. Jurášek byl její bodygard a tohle je divoch, tyran a malý despota. Musíme ji před ním často chránit. Léto jsme trávili převážně na chalupě i s oběma kočkama. Jako 2 měsíční Mikeš chytil a zakousl svou první myš. Zmáknul na dvorku všechny stromy a začal i courat k sousedům...Už se těším až bude vykastrován a trochu se zklidní. Čeká ho to asi v únoru 2019. Je konec roku, Mikeš je již 7 měsíční. Je větší než Lucinka. Ona si na něho už zvykla, ale stejně při hrách je on dominantní a často ho musíme krotit, protože je moc agresivní vůči ní. Štědrý den jsme oslavili spolu s Jitkou a Pavlem u nás. Večer pak mladí odjeli zpět do Prahy, kde slavili další den s dětmi a Pavlovou mamkou a sestrou.Silvestr bude zítra a tradičně si v pohodlí domova uděláme pohodičku s baštou a bumbáním šampusku.
ROK 2020
Celý rok 2020 nestál za nic. Covid 19 zatočil s námi se všemi a omezil nás kde jen to bylo možné. Někdo chřipkou onemocněl, druzí ne, ale otráveni jsme byli všichni. Ještě, že máme chaloupku, kde jsme našli přes celé léto útočiště a alespoň se setkali s tamními kamarády, když s jinými to nešlo. Jen začátkem září jsme ještě využili moment a udělali slezinu v hale. A víc už jsme nestihli. Opět hospůdky zavřené... Omezení a uzavření všech veřejných prostor trvá nadále i teď v začátku roku 2021. Jak vše bude pokračovat...je ve hvězdách.
ROK 2021
Rok neslavný díky covidu19 a navíc nucení k očkování široké veřejnosti. I když rozumně přemýšlející lidé se přemluvit ani donutit k očkování nenechali. Stačilo přečíst si dostatek informací, převážně z ciziny, že toto sérum nejenže nebylo důkladně otestované, ale bylo naopak škodlivé. Tajilo se, že lidé umírali buď záhy po očkování anebo po kratší či delší době na tzv. náhlé úmrtí a toto pokračuje dodnes. Zvláště je to zarážející u mladých lidí. A díky informacím lidí pracujících v pohřebních ústavech a zamýšlející se nad důvody úmrtí zveřjňovaných na parte se stále dozvídáme o těchto "náhlých úmrtí". Jde o to, že séra převážně dvou amerických farmac.gigantech obsahují "látky", které způsobují u člověka embolie kdekoli v těle a gradující po větší námaze(např. u sportovců). Vlády o tom mlčí a tak nezbývá lidem, kteří se chtějí dopídit pravdy, aby si informace sháněli ze zahraničních nezávíslých zdrojů, podložených výzkumy zodpovědných vědeckých kapacit, kteří nesouhlasí s cílem amer.stínové vlády "snížit maximálně lidskou světovou populaci". A o těchto svých cílech se netají mluvit i na veřejnosti.
* 2016 *
Duben roku 2016. Byli jsme dva týdny na chalupě přes Velikonoce a další víkend pak na oslavě 60tin kamaráda Petra. Proto jsme to propojili a strávili několik jarních dnů na venku. Bylo nám tam dobře a nejen nám, ale hlavně kočkám, které si užívaly naprostou volnost a svobodu pohybu. Doma jsou omezeny jen na byt a lodžii a tady si vyběhnou ven kdykoli chtějí a prostor mají volný. Stejně se během dne často vrací. Myslím, že se netoulají příliš daleko. V noci spí doma. Jakmile se silně setmí zavoláme je a už je ven nepouštíme. Zvykly si na to a večer my u TV a oni na našich rozestlaných lůžkách... Teď se každý měsíc scházíme jako osada na přípravě slavnostní sleziny k 50. výročí vzniku naší osady Oregon. Je třeba připravit průběh, občerstvení, upomínkové předměty pro kamarády, Pamětní list a placky pro zástupce osad. To má na starost Houmr, ale máme silné obavy, že to nezajistí. Nesnaží se ani dostavit se na osadní slezinu... Takže to budeme muset zřejmě jistit jinak a bez placky... Plánujeme autovandry za kamarády na jejich potlachy a i závěrečný vandr na Pardubicko, 1. muzejní potlach v Horním Jelení. Zajistila jsem již nocleh ve 4 lůžkovém pokoji turist.noclehárny v místě. Na potlach KSŘ také výroční - 50 let jejich vodácké osady zřejmě nepojedeme pro nejisté počasí a rozbahněný přístup ke kempu... A nakonec pro nemoc jsme nejeli ani na 1. muzejní potlach....
* 2017 *
Zima začátkem roku 2017 byla opravdu zimní i poměrně dost sněhu nám bylo dopřáno. Jaro jako vždy velice rychle přešlo počasím v léto. I když červenec - první prázdninový měsíc byl děšťový, někde pod a jinde nad normál. Zima nebyla a rychle se střídaly dny tepla a dešťové přeháňky. My jezdíme přes léto vždy na chalupu na několik dní. Kvůli květinkám doma a na balkoně se musíme vracet buď všichni anebo jen já na otočku zalít a přeprat svršky. Srpen je u nás ve znamení příprav na stěhování, malování nového bytu a stěhování samotné... Stěhování pro běhlo v konci srpna a bylo to drastické. Alespoň pro mne, Honzu s kočkama jsem nechala na chalupě a bylo to vše na mne. No děs běs... Navíc jsme až do poloviny prosince byli bez plynu díky distributoru Bohemia Energie... Proto jsme přešli k jinému Inogee. Na podzim 10. 10. 2017 byl Honza na operaci šedého zákalu. Přestal vidět. Vánoce a konec roku jsme poprvé slavili v Litvínově. Ale nebyli jsme "doma".... Stýská se nám po janovském bytě, kde jsme prožili skoro 40 let... A také kočky tu nejsou doma. Neustále jedna nebo druhá běhá ke dvěřím, mňouká a vyžaduje ...vrátit se domů....
ROK * 2019*
Tak další rok v Litvínově... Po Juráškovi i po janovském bytě se mi moc stýská. Pravda Mikešek rychle stesk zahání. Byl začátkem roku vykastrován, ale samozřejmě to poznat zatím není. Je mlaďoučký a také temperamentní. Lucinka ho konečně přijala do smečky, ale teď se už umí ohradit. Dokáže ho sfackovat a odkázat do jistých mezí. Na chalupu jedu jen já na 1 přespání, prohřátí bytu a posezení u kafíčka s kamarády. Beru letos s sebou jen Lucinku, která se proběhne, vyvenčí a hajdy domů do tepla. Doma stále nějak upravujeme byt a ne a ne si to zútulnit... Jaro probíhá jako již několikerý rok rychle a převlékne se honem za léto. To už jezdíme oba s Honzou i s oběma kočkama. Mikeš je ve svém živlu. Lucinka na něho dohlíží, ale nestačí na to, ve chvilce je uličník v trapu a ona ho marně hledá. Prochází se sousedům po střeše baráku, odkud má bezva rozhled divoch jeden... Celé léto po většinu času na chalupě přebýváme, jen sem tam zajedeme domů. Já častěji kvůli květinám a vyprání velkého prádla. Na chalupu jsem si objednala el.pračku a tak drobné prádlo přepírám tam. Na podzim v říjnu cesta na 4. muzejní potlach do H.Jelení s Helenou, kam nás odvezl Pavel a v neděli pro nás přijeli oba s Jitkou. V létě jsme oslavili Jitčiny 40 tiny a 40. výročí naše s Honzou. Já 3x hlídala Jitčiny kočky v Praze, když byli mladí v cizině. Konec roku opět na Štědrý den přijela Jitka s Pavlem k nám. Silvestra jsme oslavili již sami s kočkama. Lucinka si zalezla, ale pro Mikeše to byl silný stres. Nevěděl chudáček, kam před těmi petardami zalézt...
